Rodná víra Slovanů představuje původní systém víry a duchovní prožívání světa našich Předků před příchodem křesťanství. To začalo mezi Slovany pronikat od 6. – 7. století. Tento systém víry je hluboce propojen s přírodou, koloběhem roku a životem komunity.
Jedním ze základních rysů slovanského systému víry je polyteismus – uctívání mnoha Bohů. Každý Bůh má svou vlastní oblast působnosti a je spojován s určitou oblastí života. Božská přítomnost se projevuje nejen v lidském životě, ale i v přírodě.
Slované vnímají vesmír jako celek rozdělený do tří vzájemně propojených světů, které spojuje kosmický strom, nejčastěji dub. Nejvyšším světem je Práv – sféra Bohů a božského řádu. Pod ním se nachází Jáv, projevený svět lidí, zvířat a duchů přírody, kde se odehrává každodenní život. Třetím světem je potom Náv, svět Předků, kteří již odešli ze života na Jávu. Úcta k Předkům má v životě Slovanů zásadní význam, neboť Slované věří, že jejich duchové ochraňují rod a dodávají mu sílu.
Uctívání Bohů a Předků vždy probíhalo v posvátných hájích. Obřady byly spojeny s oslavami, společným hodováním, zpěvem, tancem a symbolickými prvky s hlubokým významem. Tyto obřady měly zajistit hojnou úrodu, ochranu i přízeň Bohů a Předků pro celou komunitu. Mnohé prvky těchto svátků přetrvaly dodnes v lidových tradicích a zvycích.
Rodná víra Slovanů není pouze systém víry, ale celistvý životní postoj, který spojuje člověka, rod, komunitu a přírodu v harmonický celek. Předkové vnímali člověka jako součást širšího kosmického řádu, v němž má vše své místo a smysl. Přestože byl tento systém víry postupně vytlačen křesťanstvím, jeho ozvěny přetrvaly ve folklóru, pohádkách, písních a lidových obyčejích až do současnosti.