Poselství #3 I 10. 8. 2026

Jsi listem na prastarém stromě tvého rodu.

Na jaře přicházíš, chvíli se dotýkáš světla Slunce a jednoho dne, stejně, jako onen list, opadneš.

Strom však i potom zůstane.

A ani mrtvý list nepřichází nazmar.

Vrací se zemi, rozpadá se v jejím náručí a stává se výživou pro kořeny, z nichž jednou vyraší nový život.

Tak také ty, jako Předek neodejdeš beze stopy.

Staneš se pamětí, zkušeností a půdou dalšího bytí.

Rosteš z těch, kteří tady byli před twbou.

A jednou se i ty staneš kořenem života těch, kteří přijdou po tobě.

Jako člověk jsi pomíjivý.

Rod je řeka života tekoucí všemi generacemi.

A úcta k Předkům je vědomím, že jsi nikdy nezačínal sám u sebe.

Přijal/a: Nevena